Vánoce nejsou jen svátky pohody, mnozí lidé se právě v této době cítí nešťastní a osamělí. Souvisí to zejména s vlivem okolí. Ženy a muži, kteří tráví svátky bez partnera, dětí a rodiny, jsou vnímáni jako frustrované bytosti nebo opuštění podivíni, tvrdí na svém blogu mentalhelp.net terapeutka Sally Connollyová.

Jak advent postupuje, stupňuje se mediální masáž, ze všech stran na nás útočí reklamy a články o vánoční pohodě a výjimečném rodinném souznění.

Tomáš DastlíkTomáš DastlíkZdroj: Martin Maléř„Ano, tlak je velký a rozhodně ho nevnímám jako funkční. Ale marketingově je to žádoucí a funguje to,“ potvrzuje médii idealizovaný obrázek Vánoc pražský psycholog Lukáš Dastlík.

Svým klientům proto Connollyová radí se soustředit na sebe, nepřemýšlet nad tím „co by bylo, kdyby“.

Důležitější je věnovat se aktivitám, které by člověk žijící v páru či v rodině nemohl na Vánoce provozovat – například trávit celý den v pohodlném pyžamu u televize nebo na gauči s oblíbenou knížkou. Kdo naopak nechce být o Vánocích sám, měl by se rozjet za rodinou či se vydat za přáteli, jít popřát sousedům, nebo se domluvit se známými a uspořádat večírek.

Vždycky je dobré překonat ostych a nebát se dát svoji dočasnou nebo trvalou osamělost svému okolí najevo. Connollyová rovněž doporučuje udělat něco pro ostatní, navštívit charitu, popřát cizímu člověku hezké svátky (a zvednout tak jemu i sobě náladu), pomoci bližnímu v nouzi. Anebo si vytvořit své vlastní, originální a jedinečné rituály. Pokud si totiž vymyslíte zvyky, na něž se budete těšit, lépe se s danou situací vyrovnáte, bude-li ještě vlastně s čím bojovat.

Velký úklid v sobě i v bytě

Existují také další tipy a rady – tentokrát „ryze české“. Pokud jste na Vánoce sami, chcete se co nejvíce zaměstnat a svátky dokonce tak trochu ignorovat, pusťte se klidně do velkého gruntování. Zdá se vám to naprosto šílené? Úklid v bytě pomáhá úklidu v duši, zvlášť když jste krátce po nepříjemném rozchodu, nebo rozvodu. Nejenže se zbavíte nepotřebných věcí, můžete je poslat dokonce i dál – na blešák, na charitu, do některého z pečovatelských domů či penzionů.

Ostatně, jestli nelpíte na pravých bílých zasněžených Vánocích a místo kapra si klidně dáte na štědrovečerní stůl mušle, uleťte k moři. Cestovky dnes nabízejí spoustu last minute zájezdů, které s osamocenými klienty počítají, připravují pro ně dokonce speciální vánoční a silvestrovské programy.

Jistě, spousta lidí tvrdí, že Vánoce pro ně nic neznamenají a je jim jedno, jak je prožijí. Neznám ovšem nikoho, na koho by aspoň nějak nepůsobily, ať už pozitivně, nebo negativně. Stres ze ztráty vánočního rituálu přináší mnohým nečekaný smutek a bezmoc. Nechat se ovšem vmanipulovat do pocitu, že zůstat na Vánoce sám znamená tragédii či prohru, je ve výsledku možná ještě horší. 

Přišel za mnou psí anděl 

Pětačtyřicetiletá Alice tráví Štědrý den sama už několikátý rok po sobě. Nebylo to vždy jednoduché. Hned první osamělé Vánoce jí ale nebe seslalo anděla v chlupatém kožíšku. Bohužel, pouze nakrátko. Přesto nepovažuje prosincové svátky za depresivní čas a dnes si je dokáže svým způsobem i užít.

Jak probíhaly vaše první Vánoce o samotě?

Bylo to v roce 2012. Půl roku předtím přešla má dcera do péče ke svému otci a téměř celou tu dobu jsem ji neviděla. I moje matka se přidala na stranu mého bývalého manžela, zůstala jsem najednou na všechno úplně sama. Vánoce se blížily a já si nedovedla představit, jaké budou. Pak jsem někdy v listopadu na Facebooku narazila na status jednoho psího útulku, že mají pejska po operaci a potřebují ho umístit do dočasné domácí péče.

Takže jste se tam okamžitě rozjela?

Ano, tak se ke mně dostal Fox. Můj život se proměnil, najednou byl ve velkém bytě se mnou ještě někdo, navíc šlo o naprosto úžasné stvoření. Rozhodla jsem se, že mu udělám ty nejkrásnější Vánoce. Pořídila jsem Foxovi psí adventní kalendář, vyzdobila byt, koupila jsem stromeček a dárky i dobrůtky. Strávili jsme spolu trošku zvláštní Štědrý večer, dvě všemi opuštěné bytosti. Fox hned sežral téměř všechny dárky, které pak následně, jak na to nebyl zvyklý, zase vyzvracel do postele, ale nezlobila jsem se na něj. Vlastně se zlobit ani nešlo.

Byl určitě rád, že také není sám.

Myslím, že ano. Jeho štěstí ale bohužel trvalo krátce. První svátek vánoční jsme vyrazili na velkou procházku. Měl obojek i vodítko z útulku a jeho karabina nedržela úplně pevně. Pootevřela se a on se z vodítka odepnul. Protože jsem ale věděla, že není útěkář, nechala jsem ho přeběhnout přes most, který vedl přes několikaproudovou silnici. Když jsem ale došla na druhý konec mostu, nikde nebyl. Bylo mi to divné, volala jsem, hledala a pak jsem ho uviděla. Byl dole na silnici na opačné straně, spokojeně si čmuchal kolem stromu. Dělilo nás hned několik jízdních pruhů. Chtěla jsem přeběhnout za ním, ale zvedl hlavu od země, uviděl mě, po psovsku se usmál a vyběhl… Přesně v tu chvíli zpod mostu vyjel trolejbus, Foxe srazil a přejel. Ten obrázek se mi pak vracel dlouho každou noc i den.

Chápu…

Celý incident se řešil. Řidič byl velice nešťastný, byť za nic nemohl, já zoufale brečela a brečela, cestující měli divný vánoční zážitek. Lidé z dopravního podniku mě nakonec odvezli domů s mrtvým psem v náručí. Psí anděl Fox přišel, aby mi pomohl přežít první Vánoce o samotě, a jakmile splnil svůj úkol, v tichosti odešel. Nikdy na něj ani na první Vánoce o samotě nezapomenu. 

Trávíte teď Vánoce o samotě pravidelně?

Ano, letos to bude již sedmý rok. Ač mě přátelé pravidelně zvou k sobě, nikdy nejdu, protože mou zásadou je, že Vánoce se mají trávit doma. A navíc – být na Vánoce v jiné rodině, člověku ještě křiklavěji připomene, že on sám žádnou nemá.

A co byste poradila lidem, kteří dobrovolně či nedobrovolně tráví svátky sami?

Vyzkoušela jsem jak variantu „na všechno se vykašlat a Vánoce neřešit, je to den, jako každý jiný“, tak i variantu „Vánoce se vším všudy“. Obě mají svá pro i proti, ale nakonec mě asi víc baví verze, při které si Vánoce skutečně užiju. Pořídím si tedy vánoční výzdobu, navařím a napeču dobré jídlo, udělám si pohodu, byť jen sama pro sebe. Prostě se odměním. 

Mají svátky strávené o samotě i nějaká pozitiva?

Ale jistě, člověk se nemusí „kvůli někomu“ stresovat. Je to na pohodu, a jaké si to člověk udělá, takové to pak i má. A možná také může víc přemýšlet a vnímat Vánoce v jejich původní podobě a významu, protože ve shonu kolem rodiny na to nakonec nezbývá čas, ani prostor. 

Během Vánoc je těžké chovat se odlišně

Existuje účinná a univerzální rada, jak prožít Vánoce bez partnera či rodiny a nesesypat se? Důležité je najít společnost druhých, nějakou aktivitu nebo přijmout určitou míru nespokojenosti a smutku jako přirozenou záležitost, říká psycholog a terapeut Lukáš Dastlík.

Existuje nějaký zaručený návod, nebo tip, jak přežít Vánoce o samotě?

Záleží hodně na tom, proč vlastně lidé Vánoce o samotě tráví. Roste počet těch, kteří jsou raději sami, než aby byli v prostředí, které z jejich úhlu pohledu není autentické. Předtím se všichni celý rok hádají, mají pokažené vztahy a najednou se budou družit podle hesla: „Jsou Vánoce, mějme se rádi, rodina má být spolu“. Roste i počet lidí, pro něž Vánoce v současné podobě nejsou přínosné a chtěné. Těm samota moc nevadí, naopak, vnímají je jako možnost v klidu a o samotě shrnout proběhlý rok a vyladit se na další.

A co ti, kteří si samotu o svátcích nevybrali dobrovolně?

Pro ně je asi nejvýhodnější najít podobné lidi kolem sebe, třeba přes sociální sítě a vymyslet nějakou náhradní alternativu. Pokud ani to nevyjde, hodně se doporučuje přijmout určitou míru nespokojenosti a smutku jako přirozenou záležitost. Měli by sami sebe podpořit v tom, co by v dané chvíli chtěli dělat, co by jim pomohlo a udělalo dobře, ať už je to cokoli. Důležitá je společnost druhých či nějaká aktivita. I přemýšlení o sobě a o životě by ale mělo mít časový rámec, aby se dotyčný neutopil v bezbřehém nenaplňujícím nicnedělání.

Proč vlastně lidé tak špatně zvládají samotu o vánočních svátcích? Z hlediska kalendáře jde přece o den jako každý jiný, ne?

Vánoce jsou vnímány jako rodinné svátky. Každý, kdo v rodině nežije, nebo ji má nefunkční, to obvykle bere jako selhání svých vazeb či dokonce jako osobní nedostatečnost. Všude je přece v reklamách a na billboardech spousta usměvavých rodin nebo alespoň párů, což na náladě také nepřidá. Pokud nepatříme k náboženskému vyznání, které Vánoce neslaví, je to jeden z nejdůležitějších svátků naší kultury. Proto je tak těžké se během něj chovat odlišně.

Přesto mohou být Vánoce o samotě i silným spirituálním zážitkem.

Ano, pokud se nám podaří vnímat a prožít je jako čas, kdy můžeme bilancovat uplynulý rok, či obecně život, a udělat si plány do budoucna. To může podpořit naše plné sebeuvědomění, nastavení si zrcadla a rozhodnutí se buď přijmout tací, jací jsme, včetně následků, které to pro náš život přináší, nebo plným přiznáním si reality se rozhodnout pro konkrétní kroky, které povedou ke změně. Přeji krásné svátky všem, ať už se je podaří prožít ve vnitřním klidu v samotě, nebo obklopeni druhými.

VIZITKA
Psycholog, pedagog a kouč Lukáš Dastlík, ředitel sdružení Elio (www.elio.cz) a tvůrce konceptu Life Dynamic, působí jako vztahový, rodinný i firemní terapeut. Zabývá se rovněž sportovně-psychologickým poradenstvím, preventivními programy pro děti a mládež i grafologií.