Chrudimsko

Štědrovka: vánočka
Rozvárka/muzika: omáčka ze sušeného ovoce
Peřinky: pařené malé buchtičky, o Štědrém večeru se rovněž podávaly s horkým mlékem
Hubník/Kuba: krupky s houbami

Liberecko

Svárka: svařené sušené ovoce, mezi nímž nesměly chybět švestky, jablka a rozinky, jedlo se na Štědrý den ráno, aby se rodina nesvářela
Černá polévka: švestková polévka s černou klobásou (Frýdlantsko)
Jahelník: prosná kaše či jahelná kaše s kousky uzeného
Makové mléko: na Štědrý den hospodyně svařila mléko se třeným mákem, někde je vylepšili i hrozinkami. Zlí jazykové tvrdí, že je na Štědrý den hospodyně používaly jako „anestetikum“ pro zlobící a nedočkavé děti
Ryba: Na Liberecku se toto postní jídlo podávalo netradičně s knedlíkem a se zelím, oblíbená byla i ryba pečená a podáváná s kompotem. To ovšem jen v měšťanských rodinách. Po třicetileté válce byla většina rybníků na severovýchodě Čech zničena a ryba byla až do 20. let minulého století na Štědrý den pro většinu lidé nedostupná.

Žďársko

Hrách: jedl se obřadně, kdo si nedal alespoň lžíci tohoto pokrmu, toho čekala nemoc (hrách byl naklíčený a nabobtnalý, čímž zvětšil svůj objem a to znamenalo sílu – s tímto obyčejem se začalo zřejmě v osmnáctém století, ve dvacátém z domácností Vysočiny vymizel)

Jihlavsko

Třešťská betlémská cesta: chození po betlémech v domácnostech, celorepublikový unikát, udržel se z minulosti až dodnes. Od Vánoc do 2.února.
Zbořeniště: třešťští betlemáři jím označují místo narození Ježíše Krista, podle biblického výkladu, kdy se Kristus narodil v polorozbořeném hradě, který sloužil jako chlév.
Calta: výraz pro vánočku
Lončoft: malovaná krajina na třešťských betlémech, malovalo se na plátno, popřípadě na papír. Jde o větší plasticitu betléma. Slovo pochází z němčiny.
Slaměnka: výraz pro ošatku na chleba, vyrobená ze slámy, na Vánoce se do ní dávaly ořechy, ovoce apod.
Froňk: závěs, který se připevňuje na přední stranu pódia betlému, aby zakryl případné nedostatky a svým motivem dokreslil krásu betlému. Jeho vrchní část je bohatě zdobena.