Výstavní sál byl obsazený do posledního místa. Návštěvníky vernisáže přivítal předseda spolku Betlémářů Poličska Bohumír Anderle. Vernisáž pokračovala kulturním programem, ve kterém vystoupili žáci poličské Základní umělecké školy Bohuslava Martinů.

Na výstavě si mohou lidé prohlédnout betlémy ze tří století, které jsou pozoruhodné množstvím postav a rozlehlostí scén. „Výstava je tradiční, betlémy však nevystavujeme každý rok, ale jen jednou za dva roky, vždy v sudých letech. V lichých letech se střídáme se svitavským muzeem," vysvětluje koncepci výstavy její kurátorka Stanislava Cafourková.

V muzeu letos představují tři betlémy. Mohlo by se zdát, že to není mnoho, ale vzhledem k jejich rozměrům, by se jich víc do velkého výstavního sálu muzea ani nevešlo. „Jejich rozsah je asi šest až sedm metrů čtverečních. Betlémy se stavěly každý rok v interiéru. Umísťovaly se na nábytek nebo lešení a třeba se pod nimi i spalo," přiblížila Stanislava Cafourková.

Betlémy pocházejí z tvorby místních autorů, často samouků z Poličky a okolí. Nejstarším a největším z nich je Andrlíko – Friedlův betlém, který je vzorovým pro většinu ostatních poličských betlémů. „Andrlík prostudoval knihy, jak vypadají stavby v Jeruzalémě a podle toho se snažil město i polorozbořený Davidův chrám vytvořit. Pracovat na něm v roce 1885," upřesnila kurátorka. Poté pokračovali v budování betlému jeho potomci a příbuzní. O něco mladší je betlém Jeřábko – Andrlův. Vznikl postupně ve třech generacích a obsahuje některé stejné prvky, jako Andrlíko – Friedlův betlém, například Davidův chrám. Třetí je Škrancův betlém, který vznikal koncem dvacátého a počátkem jedenadvacátého století. Je z nebarveného lipového dřeva a každá figurka nese rok svého vzniku. Zajímavostí Andrlíko – Friedlova betlému je kostelíček, jehož interiér je údajně vytvořený podle kostela svatého Jakuba v Poličce. „Určité prvky přítomé jsou, ale jsou tam i prvky z kostela v Nazaretu," uzavírá Cafourková.