„Tři králové, svatá rodina, volek, oslík, pět oveček, pes u ovčáka a několika pastýřů, tři kozy, anděl, betlémská hvězda,…" vypočítával Pavel Hejhal jednotlivé figurky, které si ústy předkreslil na papír, přenesl na překližku, udělal obrysy, ty vypálil pájkou a jednotlivé díly dobarvil glazurou. S technickými věcmi, které by nezvládl, mu pomáhali otec a švagr.

„Studoval jsem nábytkářskou školu a i když nemohu s dřevem pracovat rukama, stále mě láká," svěřil se Pavel Hejhal. Nyní pracuje na tom, aby podle jeho návrhu mohl betlém vyjít i v papírové podobě. Patří mezi celosvětové stipendisty umělců malujících ústy a nohama. Nakladatelství těžce handicapovaných ho požádalo o spolupráci a záleží na, kdy vystřihovací betlém zařadí do plánu.

Kmotry betlému Pavla Hejhala byl v Sedlčanech Josef Lada, vnuk slavného malíře a Ladislav Filip, ředitel Sedlčanských strojíren. Křest provedli tím, že na něj z pódia nasypali kousky slámy. „I když situace vypadá bezvýchodná, je třeba najít energii, sílu a pokračovat dál," má těžce handicapovaný radu pro ty, kteří ztrácejí z nejrůznějších příčin takzvaně pevnou půdu pod nohama.

Život převrácený naruby

Pavel ví, o čem mluví. Život se mladíkovi, který měl právě před maturitou, převrátil naruby v prosinci 2002. Při celkem banální dopravní nehodě na náledí vypadl z auta a zranil se tak nešťastně, že si poranil míchu. Kompletně ochrnul na ruce a nohy. Bláhově si prý myslel, že do Silvestra bude doma.

Nejdříve jej léčili v nemocnici v Písku, později byl hospitalizován v Sedlčanech. Díky rodičům a mnoha lidem nejen v regionu, kteří ho třeba ani osobně neznali, se podařilo zajistit Pavlovi vše potřebné, aby mohl být v domácím prostředí. Pavel Hejhal se rozhodl, že studia dokončí a v roce 2007 složil maturitu.

Čtěte také: Nový rekord: s Ladovou knihou přišlo na náměstí v Sedlčanech 688 lidí

Marie Břeňová