Ve sbírce nebude chybět ani nejstarší betlém, který vytvořil horník Jan Třešňák v letech 1843 až 1849, dále velký Vyskeřský betlém z druhé poloviny 19. století, z doby největšího rozmachu místních stříbrných dolů, i o několik desítek let mladší betlém paní Melkesové, který naopak vznikal v dusné atmosféře druhé světové války.

Jesličky, jejichž autorem byl horník Antonín Mácha, obsahují zhruba 140 figurek včetně postaviček havířů a více než 50 monumentálních staveb umístěných na podestě široké čtyři metry.

Spolu s řadou historických betlémů muzeum ukáže také jeden z nejnovějších ve sbírce, a to betlém Vladimíra Malého z roku 1963, který muzeum získalo letos v listopadu. „Máme ve sbírce i betlémy, které ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku," uvedl ředitel hornického muzea Josef Velfl.

Představí se práce výtečných místních řezbářů, ale i betlémy z jiných materiálů - drobné figurky z chlebové hmoty, sádrový betlém rodiny příbramských lékárníků Pokorných nebo papírový betlém Oldřicha Drozdy, který se po druhé světové válce stavěl ve většině skautských kluboven, včetně té příbramské.

V Příbrami si opět prohlédnete betlémy.Zdroj: Kateřina Chourová

Návštěvníci si budou rovněž moci prohlédnout zvětšeniny ilustrací s vánoční tématikou pocházející ze vzácného příbramského kancionálu z konce 16. století. Výstavu mohou lidé navštívit až do 8. ledna.

Jak zbožní havíři před více než sto lety prožívali významné křesťanské svátky, si lidé mohou připomenout také příští víkend v hornickém domku. V něm se nejen seznámí s původními zvyky a rukodělnou tvorbou, ale některé z činností si i vyzkouší, například výrobu betlémových figurek, pečení a zdobení dekorativního perníku či lití olova.

Ve stejném termínu bude pro zájemce o hornické tradice připravena také ukázka pracovního Štědrého dne - takzvaná Štědrovečerní šichta odehrávající se v areálu dolu Anna ve slavnostně vyzdobené Prokopské štole, kam se dovezou důlním vláčkem. Následovat bude nadílka v podzemí u stromečku v těsném sousedství nejhlubší jámy březohorského rudního revíru, zpěv koled, a na každého z příchozích bude čekat na památku drobný dárek.

Snahou muzea je připomenout dobu někdejší slávy příbramského hornictví v dávné minulosti, kdy si havíři fárající i na Štědrý den chtěli vytvořit vánoční atmosféru na svých pracovištích a takto prožít tento významný svátek.