Hybšův orchestr dá šanci čtyřem novým tvářím naší hudební scény. Vystoupí s ním Barbora Fialová (muzikál Závišův kříž, skupiny Basix, Cross Country i The Five Band), Sabina Olivje (muzikály Intho The Woods, Sibyla, kapela Aqua Babes), Tomáš Jeřábek (restaurátor píšťalových varhan, skladatel scénické hudby, druhý Pianista roku) i Štěpán Piller (muzikály Alenka v kraji zázraků, Ať žijí duchové, Mamma Mia…). Pro Deník vzpomínal legendární kapelník Václav Hybš (81).

HUMOR: KOPECKÝ I SOVÁK

Kolik let už hrajete vánoční koncerty?

Asi čtyřicet let, nevím to ale úplně přesně. Tenkrát s námi jezdili i herci, od Jirky Sováka před Vladimíra Menšíka, Miloše Kopeckého, Luďka Munzara. Ze zpěváků Naďa Urbánková, Karel Černoch a letos s námi jedou Kamélie. Celkově to už ale byla řada lidí, ani ji neumím vyjmenovat. Bývalo to i šedesát koncertů za měsíc…Teď už jsme v jednom kole, zítra to bude Zlín a pak další koncerty…

Jak důležitý pro vás byl humor herců tehdy a jak by byl dnes?

Ten humor je v tom programu vždycky, ale proč jsem bral herce? Protože třeba nebyli zpěváci, ale také jsme potřebovali jméno, aby na nás lidi přišli. Ta tradice je tak ohromná, ale nevím, jak to budou mít prodané v Ústí, zde ta tradice není. Ale je třeba ve Zlíně nebo na Moravě, v Opavě, Přerově. Ta tradice je taková, že ani nemůžeme vyhovět všem pořadatelům, mnohdy se může stát, že nás chtějí, ale nenajdeme žádný volný termín. Třeba letos poprvé vůbec neděláme Liberec. Buď tu nenašli termín oni, nebo zase my. Ale letos vůbec poprvé jedeme do Tábora. Sice to divadlo znám dobře, ale vždy jsme se mu vyhýbali, protože neměli zájem. Tak jsem jim to ani nenabízel, ale teď se naopak ozvali, no a tak tam tedy budeme.

Máte všude plno?

Mám, všude mi to hlásí. Třeba Náchod nebo i v Brně Janáčkova opera, to je asi čtrnáct set míst. Já teď potřeboval někam nějaký lístky, že mi přijdou nějaký lidi. Já to řeším tak, že když mi přijdou lidi a já už nemám nikde místo, tak si je vezmu na pódium. Dáme jim tam židle a budou sedět s námi. Je to sranda…

…ale pěkná. Koho tedy ještě přivezete mimo Kamélií? Jména jejich muzikálů mi zní povědomě, ale jejich jména vůbec.

No vidíte, a já jsem si řekl, že vám ani nebudu říkat, jak se jmenují, právě proto, že vám ta jména nic neřeknou (smích). Jsou to děti z konzervatoře.

Dobře, ale čím jsou pro vás zajímaví? Kdo z nich je pro vás nejperspektivnější?

To bych takhle těžko řekl, vždyť nakonec Gotta nikdo neznal, když začínal. Tak třeba i z nich jednou budou veliký hvězdy.

DO STUDIA S JINÝMI

Vy tyto lidi využíváte i při nahrávkách?

To zase mám jiný lidi, už pokročilejší zpěváky. Ale samozřejmě s námi zpívají i hvězdy známé, když už jsem se zmínil o Gottovi, tak ho můžeme doprovodit třeba na plese, nebo nějaké akci, když si pořadatel toho interpreta objedná. Na vánoční koncerty si ale nikoho objednávat nemusí, to už je daný. Jezdili s námi Josef Zíma, Jitka Zelenková, Eva Pilarová, Věra Martinová…

Jak velký je váš orchestr? Mění se to?

Je to klasický bigband: Normálně pět saxofonů, osm plechů (tedy čtyři trombony, čtyři trumpety), rytmická skupina. Samozřejmě máme svého zvukaře a svého šoféra. Celé to čítá pětadvacet lidí.

Jsou pro vás důležité zpěvačky?

Jako zpěváci. Je důležitý, aby tam byl i ženský element.