Pak už paní učitelka vybalovala jednotlivé vyřezávané a malované dřevěné figurky z novin a děti je postupně podávaly Danielu Váhalovi. Ten je s patřičným komentářem rozestavěl do betléma. Známý výjev doplňovaly dřevěné kulisy města Betlém. Vše je letité. Domy na kulisách mají v oknech barevná pozlátka.

Betlém se v kostele staví už léta, ale kdo a kdy ho vytvořil, se v Čisté neví. „Na dně krabice, kde betlém skladujeme, ležely noviny. Nikdy nás nenapadlo je zvednout. Až jednou jsme se pod ně podívali a našli tam plánek a popis, jak osvítit kulisy. Je z roku 1943. Možná by se také něco našlo ve farní kronice," uvedl Váhala.

Zvláštní je, že zvláště starší věřící lidé mají k vánoční výzdobě a betlémům zvláštní vztah a chtějí mít vše pořád stejné. „Zřejmě jim to přináší nějaký klid a pohodu. Když se něco přehází, přinese jim to nervozitu," mínil Váhala.

Nový betlém leží stále v krabici

Toho je důkazem betlém v Jesenici v kostele sv. Petra a Pavla. Tam zakoupený nový betlém od světoznámého řezbáře Františka Mühla z Nové Paky leží doposud v krabici. Tetičky, které o kostel pečují, totiž jiný než ten svůj betlém nechtějí. Ten je rovněž letitý, podobný tomu z Čisté. O jeho historii se toho také příliš neví.

Z betlému v kostele sv. Jakuba Většího v Oráčově zbylo jen pozadí. Lidé si betlém pamatují a vzpomínají si, že se betlém odvezl zřejmě do nějakého muzea nebo na výstavu, odkud se nevrátil. Lidé se po něm snažili pátrat.